Domů

Studijní cesta do Finska v rámci Globálního rozvojového vzdělávání

Témata globálního rozvojového vzdělávání (GRV), vzdělávání pro udržitelný rozvoj a environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty mají v České republice ve školních vzdělávacích programech (ŠVP) základních a středních škol ... své stálé místo. V rámci vzdělávacího systému převažuje začlenění daných témat do několika učebních předmětů, což odpovídá jejich průřezovému charakteru. Nejčastěji jsou zahrnuta do přírodovědných a společenskovědních oborů. Zatímco projektová výuka je častěji využívána v základních školách, střední školy naopak častěji realizují výuku témat formou samostatného předmětu 1). Na potřebu podpory učitelů a škol v této oblasti reaguje v současnosti Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV) ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, s vybranými neziskovými organizacemi a zahraničními partnery nejen metodickou podporou v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), ale také studijními zahraničními cestami určenými pro učitele 2).

Šestidenní pobyt zaměřený na poznávání finského vzdělávacího systému, kterého jsem se v říjnu letošního roku zúčastnila, se uskutečnil ve městě Kokkola a jeho přilehlém okolí. Pro mě osobně byl velmi přínosnou a pozitivní zkušeností, kterou vřele doporučuji všem učitelům v rámci dalšího vzdělávání a osobního rozvoje. Nedílnou součástí studijní cesty do Finska byl pobyt ve Villa Elba Youth Centre, ve které měl náš tým zajištěno ubytování i četné pedagogické workshopy. Tato nezisková společnost podporovaná finským ministerstvem školství je z hlediska své funkce národním centrem pro děti a mládež a zaměřuje svoji činnost především na zvyšování sociální inkluze. Specializuje se na výukové programy s prvky neformálního a globálního rozvojového vzdělávání, tj. především zkušenostní učení, práci s multikulturními skupinami, objevování biodiverzity, práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, formování emočního vztahu žáků s přírodou, ochranu životního prostředí, přírodní zdroje, změny klimatu a také práva dětí. Ve velké rozmanitosti vzdělávacích programů nabízí klíčové téma: les jako prostředí pro výuku a podporuje rozmanité vzdělávací aktivity učitelů, které nám byly nabídnuty formou workshopů. Návštěvy základní školy Hollihaka, základní školy a školky Torkinmäki a základní a střední školy Kiviniitty ve městě Kokkola, potvrdily můj původní předpoklad o vyspělosti vzdělávacího systému severských států a skvělém, pro české školy bohužel stále nedostižném, materiálním zázemí škol. Vzdělávání, prestiž učitele, včetně finančního ohodnocení a materiální zázemí vzdělávacích institucí je ve Finsku opravdu prioritou státu číslo jedna. Výrazná reforma zdejšího školství zde začala před více než 40 lety jako klíčový bod plánu na ekonomickou obnovu země. V programu pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) obsazuje Finsko již mnoho let nejvyšší příčky. Finové považují vzdělávání za jeden z nástrojů pro vyvážení sociálních nerovností, proto je zde školství bezplatné, žáci mají dopravu do školy (např. autobusem) i jídlo zajištěné zdarma. Žáci mají rovněž bezplatný přístup ke zdravotní péči a psychologickému poradenství. Soukromých škol je v zemi velmi málo. Školy mezi sebou o finance a žáky nesoupeří, naopak spolupracují a sdílejí své know-how. 3) Na zdejším vzdělávacím systému je obdivuhodné, příkladné a inspirativní zejména to, že pracuje s pozitivní zkušeností žáků, klade důraz na vlastní odpovědnost jedince, prohlubuje jeho vztah k přírodě a k životnímu prostředí, podporuje zdravý životní styl, staví se velmi pozitivně k inkluzi a v rámci nabídky vzdělávacích předmětů posiluje důležitost role umění a řemesel. Žáci základních a středních škol si volí vždy z nabídky možností pracovat se dřevem nebo textilem. Proto není divu, že žáci sedmých tříd - chlapci i dívky - umí uplést šálu nebo svetr, ušít textilní zástěru nebo dovedou zhotovit jednoduchou poličku ze dřeva. Ve školách se nachází perfektně vybavené dílny, sklady materiálů a cvičné kuchyně. Přes možnost realizovat v českých školách projekty financované ESF a příležitost pořizovat lepší materiální výbavu do škol - hovořím z vlastní zkušenosti - je ten rozdíl ve vybavení učebními pomůckami i zařízením interiérů očividný.

V navštívených školách absolvoval náš 14 - členný pedagogický tým vždy prezentaci, prohlídku školy s vedením nebo žáky a kratší hospitace ve výuce. Měli jsme možnost konzultovat téma inkluze s výchovnou poradkyní a s finskými kolegy sdílet a diskutovat své profesní zkušenosti. Pozitivem a úspěchem zdejšího vzdělávacího systému je především budování vlastní odpovědnosti jedince za výsledky svého vzdělávání a výchovy. Každá škola má svého manažera a pracovní náplní učitele je především učit. Některé školy, jako např. škola Kiviniitty ve městě Kokkola, nabízí žákům s odlišným mateřským jazykem (cizincům) v rámci inkluze roční přípravné kurzy zaměřené pouze na studium finštiny a poznávání finské kultury. U žáků z často nepodnětného prostředí zajišťují roční přípravné kurzy směřující k vybudování pozitivního vztahu ke školní docházce a vzdělávání skrze výukové programy v přírodě, návštěvami zvířecích farem aj. Výuka probíhá za daných podmínek především mimo vlastní školní prostředí a žáci si vedou diář vlastních zkušeností. Pedagogové velmi často vyučují metodou CLIL a praktikují tandemovou výuku. Všichni pedagogové hovoří plynně anglicky. Z vlastní středoškolské praxe v mohu konstatovat, že obě progresivní metody jsou obecně pro žáky velkým přínosem, neboť je sami opakovaně hodnotí velmi pozitivně. Je jenom škoda, že v tuzemsku nejsou využívány častěji. Do školy jdou děti ve Finsku v sedmi letech, kdy jsou na výuku dostatečně zralé. Ani ti nejambicióznější rodiče nevyžadují, aby se jejich dítě naučilo již ve školce číst, počítat a umět anglická slovíčka. Berou totiž ohledy na výzkumy, které ukazují, že z dlouhodobého hlediska to dítěti nepřináší žádné výhody navíc. Prvních šest let docházky jsou žáci hodnoceni slovně a nemají standardizovaný systém hodnocení. Výuka probíhá v menších skupinách, zpravidla v počtu 10-12 žáků. Žáci tráví přestávky venku na hřišti, v těsné blízkosti školy pod dozorem učitele a oběd ve školní jídelně si servírují sami. Jediný standardizovaný test, kterým musí studenti na konci středoškolského studia projít, je až u maturitní zkoušky. Učit bez magisterského titulu je ve Finsku nemožné. Všichni učitelé musí mít před nástupem do povolání ukončený magisterský titul a pedagogické obory jsou ve Finsku považovány za vůbec nejnáročnější a také nejlukrativnější. To je také důvod, proč společnost pohlíží na učitele s obdivem a uznáním, což jim výuku a spolupráci s rodiči značně ulehčuje. 4) Pro školy a jejich vedení zde platí princip na bázi bulit – in system: máte od státu důvěru a nezávislost, kterou nesmíte zneužít. Finská školní inspekce neexistuje, neboť byla v rámci předešlých reforem vzdělávacího systému zrušena. Ředitel školy je ve Finsku především lídrem pedagogického sboru a je zřejmé, že se neutápí v administrativě tolik, co ředitel školy české. Profesor Pasi Sahlberg z univerzity v Helsinkách ve svém článku pro New York Times vzpomíná, že v roce 2012 přijala jeho univerzita více než 2300 žádostí na 120 míst pro vzdělávání učitelů základních škol. 5) Učitelé stráví ve třídě v průměru čtyři hodiny denně a jsou placeni za to, aby se dvě hodiny týdně profesně rozvíjeli. Stát učitele podporuje v rozvoji a testování nových výukových přístupů, jako je například matematika v přírodě. Finský vzdělávací systém pracuje vždy s tím, co žák umí a to rozvíjí. Jinými slovy opírá se o myšlenku: učit žáky, jak se učit, ne jak napsat dobře test. A pokud je podporován talent, potom je chození do školy radost. Týdenní pobyt ve Finsku byl pro mě jednoznačně velkou inspirací, jak a kam směřovat se vzděláváním a výchovou do budoucna. Děkuji za něj a přeji si více takovýchto zahraničních pracovních výjezdů, zkušeností a inspirace pro české učitele!

Pozn.: tento článek je součástí pedagogického výstupu, jehož obsahem je metodický materiál pro výuku (pracovní list), diseminační aktivita pro žáky nebo pedagogy (přednáška/ prezentace) a další vzdělávání v rámci GRV (seminář).

PhDr. Mgr. Eleonora Tehníková

1) ZÁMEČNÍKOVÁ, J.: Globální a rozvojová témata ve školní praxi, In: Bulletin NIDV (zpravodaj nejen pro pedagogické pracovníky), říjen 2019, roč. VIII, č. 2, s. 3

2) nutné je zmínit, že Ministerstvem školství a ministerstvem vnitra byly na podporu témat vládních usnesení v roce 2019 vyčleněny 4 miliony Kč - Role NIDV při realizaci témat vládních usnesení, In: Bulletin NIDV (zpravodaj nejen pro pedagogické pracovníky), říjen 2019, roč. VIII, č. 2, s. 5

3) SAHLBERG, P.: A short history of educational reform in Finland 2009.

4) KADEŘÁBKOVÁ, M.: Sedm důvodů, proč je finský vzdělávací systém nejlepší. Zveřejněno 1. 12. 2018 na www.flowee.cz

5) SAHLBERG, P.: From Finland: an intriguing school reform model [online]. The New York Times [cit. 2012-05-06].