Domů

Pražská literární muzea

Kdo bych chtěl věnovat celou sobotu literatuře? Ten, kdo má rád českou literaturu, je hrdý na to, že rád čte, a dobrovolné vzdělávání sebe sama považuje za výhodu nikoli za povinnost. A tak se studenti „čtenářského klubu“ vypravili spolu se svou „průvodkyní“ paní učitelkou Novotnou na konci února do Prahy.

Muzeum literatury aneb Literatura hrou
Už po cestě metrem a tramvají se četbou informační brožurky připravujeme na naše první zastavení, kterým je Muzeum literatury. Naplněni očekáváním se dostáváme na Hradčanskou, pěšky to k muzeu není daleko a procházka mezi vznešenými domy je více než zajímavá. Muzeum literatury sídlí v bubenečské Petschkově vile teprve od loňského roku, což je na celém, nově zrekonstruovaném prostoru opravdu znát. Moderně pojatá expozice s mnohými interaktivními prvky a všudypřítomnými knihami nás opravdu oslovila. Proplétali jsme se mezi jednotlivými místnostmi, které vždy zachycují konkrétní období vývoje české literatury. Obdivovali jsme věci (např. žehličku z domácnosti Boženy Němcové, psací brk Josefa Dobrovského či krabičku s kadeří vlasů Karla Havlíčka Borovského), které patřily českým velikánům, kteří sice už nechodí mezi námi, ale jejich díla zdobí naše knihovny dodnes. Dokážete si představit, jak by se asi Mácha zapojil do naší doby? Jak by se oblékal? Jak by tvořil? S kým by se kamarádil? I takovou představu vám v muzeu pomohou vytvořit. Na konci čeká na návštěvníky hra s písmenky na magnetické tabuli. I my zde zanecháváme vzkazy stejně jako ti před námi. Expozice představí návštěvníkovi dějiny české literatury od dob národního obrození až po 20. století.

Muzeum Franze Kafky aneb Intimní temnota
Přes Pražský hrad, Nerudovou ulicí dolů jsme zamířili do zapadlé uličky na malostranském břehu Vltavy. Tam se totiž nachází budova ukrývající mnoho tajemství Franze Kafky. Expozice představuje nejen jeho život, ale i většinu prvních vydání Kafkových děl, korespondenci, deníky, rukopisy, fotografie a kresby. To vše v temné atmosféře, která souzní s Kafkovým příběhem. Bylo nám zde trochu těžko a úzko.

Vila Jana Wericha aneb Život klauna
Poslední naší zastávkou nabitého dne byl dům na Kampě, kde žil významný divadelník a spisovatel, který vnášel smích do každé společnosti, do níž přišel – Jan Werich. Prohlédli jsme si pracovnu, která je zařízena tak, jako by si mistr jen na skok odskočil od rozdělané práce, i spíž, kde bylo vždy vše, na co si člověk vzpomněl. V přízemí vily je útulná kavárnička, a naopak v podkroví se skrývá prostor, kde se konají divadelní představení, stand up večery a podobné kulturní akce. Tady, v útulných křesílkách, by se to četlo…

Zde naše výprava bohužel končí a už nás čeká jen cesta zpět. A co vy a literatura? Chtěli byste do této knihy plné překvapení nahlédnout? Udělejte si výlet do Prahy jako my a budete o písmenka znalejší.

(PhDr. Alena Novotná a Kateřina Doležalová, 4. ZL)