Střední zdravotnická škola, Turnov

1.MA-SČ

Všechno se to stalo ve středu 5. 9. Celý den začal velkým srazem na turnovském nádraží v devět hodin ráno. Dvacet devět nepoznaných tváří se vydalo za společnými zážitky do Příšovic na Písečák.

Když jsme dorazili na místo, přivítali nás tři organizátoři, z nichž nejzajímavější byl legrační Gustav. Vyslechli jsme si potřebné instrukce a začali jsme s našimi aktivitami. Prvním úkolem bylo vytvořit slovo z lidí. Dali jsme hlavy dohromady a po pár špatných nápadech jsme vymysleli slovo Turnov. Dále si pro nás organizátoři připravili nekonečnou túru kolem rybníka, při které jsme museli hledat indicie rozmístěné různě po stromech. Naštěstí se nám podařilo objevit všechny a získat tak plný počet bodů.

Následovaly hry, které nás měly dokázat stmelit a naučit si důvěřovat. Jedna z nich byl rockový skok do lidí, který nás donutil překonat svůj strach a prostě skočit. Poslední úkol byl přeplout na voru rybník až k ostrovu a získat odměnu. Všichni to dokázali. Nikdo se nevykoupal. Skončili jsme na druhém místě. To však nebylo podstatné. Rozhodující bylo poznat se a stmelit kolektiv.

Zpět do Turnova jsme se vraceli na koloběžkách. Po necelých osmi kilometrech jsme konečně dorazili do cíle. Všichni pořádně unavení, a proto jsme byli rádi, že tento sice báječný, ale taky velmi náročný den skončil.

1.PS

Ve středu 5. 9. jsme s naší novou třídou 1. PS vyrazili na tzv. "harmonizák". Vyjeli jsme z Turnova na koloběžkách směr příšovický Písečák. Cesta nebyla dlouhá, ale i tak několik z nás málem odpadlo. S bolavýma nohama jsme asi po pětačtyřiceti minutách dorazili na místo určení.

Organizátoři (nejzajímavější postavičkou byl cestovatel Vlastík s čelenkou) si pro nás připravili řadu her a soutěží, při nichž jsme si užili spoustu legrace. Např. jsme se přetahovali za pomoci lana, skákali jsme do davu, běhali uličkou ze spolužáků se zavázanýma očima, plavili jsme se na voru za pokladem, sbírali jsme indicie, které jsme si museli zapamatovat a sestavit z nich příběh (a to se nám fakt povedlo). Cílem her bylo vzájemně se poznat, důvěřovat si, upevnit třídní kolektiv. Rozhořel se i bojový duch. My jsme to ale vzali trochu jinak. Vory se nám málem potopily, poklady jsme získali hned dva, jeden jsme totiž omylem ukradli třídě MA-SČ (později jsme jim ho samozřejmě vrátili), celou soutěž jsme prohráli, ale přesto jsme byli spokojení.

Nakonec jsme s vypětím všech zbývajících sil spěchali na vlak, který nám málem ujel. Naštěstí jen málem. Po chvilce už jsme vystupovali na turnovském nádraží. Špinaví, unavení (ani mluvit už se nám nechtělo), ale s pocitem příjemně stráveného dne a hlavně naprosto zharmonizovaní.

1.ZL

5. září, třetí den školy, se vydáváme na svůj harmonizační den na Písečák do Příšovic. Půlka třídy na koloběžkách, druhá půlka vlakem.

Kolem desáté se všechny třídy setkaly na břehu rybníka. Instruktoři nám udělili nezbytné instrukce a třídy začaly plnit úkoly. Prvním úkolem bylo vytvořit nějaké slovo z našich těl. Byli jsme nejrychlejší. Pak nás čekal velmi těžký úkol – stavba voru z duší, prken a lan. Plnili jsme pokyny, které nám uděloval kolem nás neustále poskakující pan Gustav. Asi po patnácti minutách jsme mohli hrdě vyrazit na vodu. V našich očích to bylo rozbouřené moře se spoustou příšer. Hned po startu nám bylo jasné, že cesta nebude jednoduchá. Obrovské vlny narážely na bok našeho precizně postaveného plavidla. Největší problém však nastal, když se naše posádka zastavila uprostřed nekonečné vodní plochy a nevěděla, kam směřovat. Nakonec jsme ale našli cestu a dostali jsme se k zasloužené odměně.

Pak na nás čekaly další výzvy - např. přetahování se za pomoci lana, hledání indicií a sestavení příběhu z nich, skok do davu. Na závěr došlo k vyhlášení vítězů a my jsme k naší velké radosti zjistili, že celkovým vítězem se stala právě naše třída.

Potom následovala už jen zpáteční cesta do Turnova. Během ďábelské jízdy na koloběžkách ani během cesty vlakem se nic mimořádného nesemlelo. Všichni jsme harmonizační den přežili ve zdraví.