Přestože se nám to nemusí líbit, musíme přijmout za svůj fakt, že domácí příprava je na střední škole naprosto nezbytná. Ale pozor - neměla by přesáhnout 2-3 hodiny denně.
Čím pozornější budeme při výuce ve škole, o to snazší, rychlejší a efektivnější bude potom příprava doma. Proto je dobré dávat ve škole pozor a dělat si logicky rozčleněné poznámky, ve kterých se potom doma vyznáme.
Nejúčinnější je, když se doma danou látku učíme ještě ten den, kdy byla probrána ve škole. Máme ji totiž čerstvě v hlavě, rozumíme jí, umíme si pod napsanými poznámkami představit, co bylo konkrétně řečeno, předvedeno apod. Ušetříme spoustu času a zapamatování je nejefektivnější.
Je dobré si svoje dny naplánovat. Stejně jako máme rozvrh ve škole, uděláme si podobný i doma. Stanovíme si pro každý den v týdnu přesný čas, kdy se začneme věnovat práci do školy. Tak nejlépe přemůžeme svoji slabou vůli.
Při tvorbě domácího rozvrhu mysleme na to, že jeden den v týdnu bychom měli odpočívat a neučit se vůbec (nejlépe sobota nebo neděle). Když potom začneme druhý den hned ráno, máme sami ze sebe dobrý pocit, jak nám jde práce od ruky.
Začínáme předmětem, který nás baví nebo nám jde nejsnáze. Tak totiž docílíme pocitu, že z té hromady práce něco ubylo a úspěch nás bude motivovat pro další činnost. Je dobré, když druh učení střídáme - teorie, kterou si prostě musíme zapamatovat X učivo, nad kterým musíme přemýšlet, uvažovat, vyvozovat.
Nejlépe si pamatujeme začátek a konec studijního materiálu, proto mysleme na to, že střední část musíme opakovat vícekrát.
Na učení bychom měli mít soukromí a klid. Zapnuté rádio, televize apod. nás zbytečně unavují a odvádějí naši pozornost. Také mobilní telefon by měl být při učení vypnutý.
Sami na sobě si vyzkoušejme, zda nám vyhovuje a vede k většímu efektu, když se učíme nahlas, když si text barevně rozlišujeme, když si ho přepisujeme, případně překreslujeme do schémat apod.
Osvojená látka znamená, že ji umíme svými slovy jasně a uceleně vysvětlit. Zkusme si to! Buď někomu druhému nebo alespoň sami sobě. Jinak můžeme být druhý den nemile překvapeni, že v duchu to „umíme“, ale nahlas to „nestojí za nic“.
